Eidam v obchodech – proč už sýr nechutná jako dřív?

Pokud vám nezáleží na ceně, tak nejlepší je zajít do prodejny specializované na sýry, kde najdete i sýry v bio kvalitě.

Proč si spotřebitelé stěžují, že jim sýr nechutná, připomíná gumu, je úplně bez chuti, nepoživatelný a podobně?

V předchozím článku jsme psali o tom, jak se do Česka valí obrovské množství podhodnoceného eidamu ze zahraničí. Naši významní sýraři se proto snaží zaměřovat na vyšší kvalitu eidamů, kterou chtějí silné zahraniční konkurenci vzdorovat.

Prosadit se však u našich šetřivých spotřebitelů není snadné a dostat se do supermarketů, kde platí nemilosrdné podmínky, je jako balancovat na ostří nože. „Když chce člověk držet s diskonty krok, nemůže sýry dělat moc extra, jinak by se na tu cenu nikdy nedostal,” vysvětluje princip obchodování s obchodními řetězci pan K., obchodní zástupce jedné naší mlékárny,

Sleva není vždycky výhra

Ostatně tak to chodí u každého produktu. Když se časopis Týden nedávno zeptal potravinářského magnáta Andreje Babiše, který vlastní mimo jiné Kostelecké uzeniny, jak je možné, že jeho špekáčky měly v testu o tři procenta méně masa, než uvádí norma, odpověděl redaktorovi: „To byste musel vědět, jak se v Čechách prodávají potraviny. Přijdete na řetězec, ukážou vám vzorky z celé střední Evropy a pak vám řeknou, jak to má vypadat, jaké to má mít složení a hlavně – kolik to má stát. Potom jdete domů a přemýšlíte, jestli jste schopni to udělat.“

Ale i když se do diskontů dostanete, nemáte vyhráno. Jste nucen poskytovat pravidelné „akce“, kdy se vaše zboží prodává za cenu, která vám stěží pokryje náklady. Řešení? Vyrobit zboží levněji. V případě eidamu se setkáváme hlavně se sýry s dlouhou záruční dobou plnými konzervantů a se sýry uspěchanými, nevyzrálými a s nevýraznou chutí (výrobce zkracuje dobu zrání, aby měl rychlejší obrat zásob na skladě). I když tedy víte, že určitý podnik vyrábí dobrý sýr a uvidíte ho „v akci“, nemusí jít vždy o výrobek stejný či stejné kvality jako ten, na který jste zvyklí. Nemusí jít dokonce ani o výrobek dané firmy. Praxe totiž může být taková, že u takovýchto z pohledu mlékárny nevýhodných obchodů se koupí levný sýr od jiné společnosti, a mlékárna ho pouze zabalí a distribuuje.

Pokud chcete výraznější a pikantnější sýr, měla by se podle odborníků zaručit doba zrání alespoň čtyři týdny. Záruční doba dobrých českých eidamů je přibližně čtyři měsíce, kdežto u těch ze zahraničí se setkáme i s jedním rokem! Co se týká krájených sýrů za pultem, kde nevidíte, odkud pocházejí, jde o sázku do loterie.

Překvapivě můžete nejednou pořídit sýr a další potraviny v lepší kvalitě v menších krámcích. „Do menších obchodů, které si klidně připlatí, dodáváme zboží v lepší kvalitě. Postupně se to zlepšuje i v těch supermarketech, ale bohužel to jde pomalu kvůli naturelu našich lidí. Češi prostě pořád rádi nakupují ve slevách a diskontech,“ postěžoval si Týdnu Babiš.

Sýr, nesýr

Eidam má jednu slabinu. Žádná norma nestanoví množství tuku, či jak dlouho by měl zrát, a to, jak ho mlékárny vyrobí, záleží jen na nich. Jedno by však platit mělo. Jelikož jde o sýr, jeho výroba se musí řídit vyhláškou o mléčných výrobcích, která stanoví, že musí být vyroben z mléka. Ale ani to nemusí platit stoprocentně.

Na trhu se totiž můžete setkat i s imitacemi eidamů vyrobených z rostlinných tuků, které nahrazují tuk živočišný. Stejně tak mohou některé šizené sýry obsahovat bílkovinu sojovou místo živočišné.

„Imitace se dělají ze sušených ingrediencí, kaseinát sodný se zemulguje s tukem, někdy i rostlinným, mohou tam být i škroby a já nevím co ještě. Někdy to sotva drží pohromadě,“ popisuje náhražky sýru docent Čurda z Ústavu technologie a mléka při Vysoké škole chemicko-technologické.

Předpisy sice stanoví, že takový výrobek nelze jako eidam prezentovat, avšak případy z praxe potvrzují opak. Setkala se s ním i Michaela Březinová z oddělení jakosti Mlékárny Miltra. Podobný výrobek se jí dostal do rukou asi před rokem. „Nařízeními a zákony je dáno, že takový výrobek se nesmí označovat jako eidam a musí být odděleně nabízen, aby nedocházelo ke klamání zákazníka. Bohužel se tak ale neděje,“ stěžuje si technoložka.

Šance, že byste se s takovým „sýrem“ setkali v obchodě, je však mizivá. Horší už to může být u zpracovatelů, kde je nikdo nemůže nutit, aby nepoužívali místo eidamu jeho náhražku.

Rady, jak si vybrat dobrý eidam

Čtěte etikety. Pozor na sýry, které nejsou od výrobce, firma je pouze distribuuje, tzn., nebyly vyrobeny u ní. Ty jsou zpravidla nižší kvality.

Jakékoliv speciální akce a slevy v obchodech jsou lákavé, nicméně podezřelé.

Značka má svůj význam. Kupujte balené plátkové sýry s logem firmy. Ty jsou sice dražší, ale víte, co a od koho kupujete. Dobrý sýrař si nezkazí jméno nekvalitním produktem. Pokud jste se svým sýrem spokojeni, není třeba experimentovat.

Kvalitní eidam by měl obsahovat pouze mléko, sýrařské kultury a sůl, u nás se ještě setkáte s barvivem. Přírodní sýr musí být bez barviva.

Sledujte označení KLASA, kterou vydává ministerstvo zemědělství. To by mělo být zárukou kvality.